Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

 

czechpoint

Mapový portál

Navigace

Obsah

Kostel sv. Libora

Barokní kostel sv. Libora v Jesenci byl postaven z odkazu paní Zuzany Kateřiny Liborie Prakšické ze Zástřizl a jejího manžela Jana Bohuše Morkovského ze Zástřizl. Stavbou byl pověřen zábrdovický premonstrát opat Engelbert Hájek. Nad portálem je nápis „Engelbert tuo producto labore manebo 1711“ (Engelberte, tvou snahou stojím a potrvám).

Kostel má dva vchody – hlavní a vedlejší. V současné době se používá po celý rok vchodu hlavního, vedlejší bývá otevřen jen v den pouti.

Základní kámen ke stavbě kostela byl položen v r. 1711. Hrubá stavba byla dokončena v r. 1714. Vnitřní výzdoba se pak protáhla do dalších let a byla dokončena za dohledu opata Bartlicia.

Stavitelsky patří jesenský kostel mezi vzácné stavební památky oválného půdorysu, který k nám přišel z Vídně. Vznosná stavba ukazuje na velikého mistra. Soudí se, že jím mohl být významný český architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel (1677 – 1723). Kostel připsal Santinimu v roce 1944 historik umění F. M. Žampach.

Kostel sv. Libora

Sama stavba se však charakteru Santiniho díla v mnoha konkrétnostech vymyká. Jeho autorství jednoznačně odmítli a argumentačně podložili jak historik architektury De Meyer Dirk (v roce 1997), tak i přední znalec Santiniho díla, historik umění, profesor Mojmír Horyna (v roce 1994).

Základním půdorysným obrazcem jesenského kostela je elipsovitý ovál, jehož hlavní osa měří 27,14 m a vedlejší 11,7 m. Elipsa je protažena v půlkruhové kněžiště a pravoúhlou prostoru kůru. Klenba spočívá na 4 mohutných pilířích posazených na zúžené části elipsy. Průčelní stěna vybíhá ve zprohýbaný štít členěný dvěma zastřešenými římsami. Je nesena dvěma šestibokými pilíři. Výška obvodových zdí po klenbu je 10 m, k vrcholu klenby 14 m. světlo dovnitř vniká 10 oválnými okny, která jsou vysoko položená. A proto má kostel mystické přítmí.

Chrám je zajímavý také tím, že nemá hlavní věže. Byl zřejmě bez věže navržen, protože vysoká průčelní zeď by převýšila pozadí nevysokého kopce Horky a porušila tak jeho dominantu v kraji. Tento citlivý odhad ukazuje na umělce vysokých hodnot.

Obvodové zdi kostela o síle 1,3 m jsou zvenku členěny jen málo vystupujícími lesénami. Průčelní zeď je zvolněna vybíhajícími hranami šestibokých pilířů, mezi nimiž je hlavní vchod.

Kostel byl pokryt patrně již od počátku bobrovkami, které byly vyměněny r. 1790, jak svědčí nalezená taška s nápisem „Ölmitz 1790“. V r. 1957 byla stará krytina nahrazena dvouháčkovými bobrovkami z cihelen brněnských. Původní mohutná vazba s taženými krovy nad největším rozpětím trvá dodnes.

Protože kostel neměl věž, byly původní dva zvonky o hmotnosti 45 kg a 32,5 kg umístěny v malé vížce ve střeše. Další zvon byl pořízen až r. 1923 ze sbírek věřících. Vážil 25 kg a zhotovil jej Gustav Oktavián v Broumově. Čtvrtý zvon byl převezen do Jesence r. 1986 z Ostravy – Kunčiček. Není ze zvonoviny, ale pouze z litiny, proto ani jeho cena nebyla příliš vysoká – 1500 Kč. Je zavěšen na kovové konstrukci za presbytářem kostela v parku, asi 3 m nad zemí. Pohon je elektrický, časovaný. Byl posvěcen 3. Května 1989 Mons. Josefem vranou, biskupem, a to při příležitosti svěcení obětního stolu. Obětní stůl, který zdařile ladí s barokním mobiliářem, vytvořil místní kameník, jesenský rodák, Josef Kadlec. V roce 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce střechy, v letech 2008 – 2009 restaurování maleb.     

Zdroj: Jesenec - poutní místo Moravy (2011)