Vyznamenání pplk. Miroslava Krejčího in memoriam

Našemu dlouholetému občanovi pplk. Miroslavu Krejčímu bylo za zásluhy o obranu vlasti během 2. světové války uděleno in memoriam vysoké vojenské resortní vyznamenání Ministerstva obrany ČR a to Kříž obrany státu. Stalo se tak dne 30. června 2025 na pražském Vítkově u příležitosti Dne ozbrojených sil ČR. Vyznamenání za Miroslava Krejčího převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla a ministryně obrany Jany Černochové jeho vnuk Aleš Krejčí společně s otcem Vladimírem Krejčím, nejstarším synem Miroslava Krejčího. Čest jeho památce.

Miroslav Krejčí se narodil 7. října 1914 v Konici. Po dosažení základního vzdělání se vyučil pasířskému řemeslu. V rámci základní vojenské služby absolvoval kurz leteckých mechaniků. Na výzvu „1000 pilotů republice“ se přihlásil do pilotní školy na VLU v Prostějově, avšak výcvik nestačil dokončit kvůli blížící se německé okupaci. V červenci 1939 se mu podařilo ilegálně opustit Protektorát Čechy a Morava a odejít tak do sousedního Polska. Po vpádu wehrmachtu do Polska byl evakuován do Francie, kde vstoupil do řad československé armády v zahraničí a jako mechanik do francouzského letectva. Na konci listopadu 1939 odešel mezi prvními čs. vojáky na západní frontu. Zařazen byl do jednotky Groupe de Chasse II/3. Po kapitulaci Francie v červnu 1940 odplul do přístavu Liverpool a byl umístěn v táboře Cholmondeley Park, kde byl přijat k britskému Královskému letectvu RAF. V září 1940 byl přidělen k nově formované 312. čs. stíhací peruti, kde sloužil jako letecký mechanik. 13. srpna 1945 přistál s ostatními příslušníky čs. stíhacích perutí v Praze-Ruzyni. Do osvobozeného Československa se vrátil v hodnosti štábního rotmistra. Po válce zůstal v armádě a působil jako letecký instruktor v Českých Budějovicích. Jako příslušník nekomunistického odboje se stal po válce nepohodlným a 28. února 1947 byl z armády na vlastní žádost propuštěn. Po odchodu z armády se začal věnovat podnikání. Převzal uhelné sklady v Konici jakožto dar od svého otce Františka, které však po nástupu komunistického režimu musel dobrovolně nechat znárodnit. Novou práci si nejprve našel v n.p. Sandrik v Moravské Třebové, od roku 1949 pracoval jako seřizovač lisů v n.p. Sigma v Lutíně. V roce 1950 byl zatčen, vyslýchán a zároveň degradován na vojína. Pro nedostatek důkazů byl však propuštěn. V roce 1951 se oženil s Vlastou Vychodilovou z Jesence, s níž měl tři syny: Vladimíra, Vlastimila a Antonína. Roku 1964 se dožil rehabilitace, návratu hodnosti a v roce 1969 odešel do důchodu. V roce 1990 byl povýšen na majora ve výslužbě, o pět let později na podplukovníka ve výslužbě. Miroslav Krejčí zemřel 2. července 1997 v Jesenci ve věku nedožitých 83 let.

Miroslav Krejčí je nositelem řady československých vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939 (2x), Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem (3x), Čs. medaile Za zásluhy II. st. (2x), Čs. vojenská pamětní medaile.